Vztahy byly, jsou a budou vždy nejdůležitější a nejsložitější věcí v našich životech. A ať chceme nebo ne, vždy sehrají tu největší roli, protože nejen ovlivňují naše rozhodnutí, ale také nás dokážou pěkně potrápit, ublížit a někdy dokonce dostat až na samé dno v životě.
Od roku 2020 hodně řeším v karmalogických rozborech a konzultacích partnerské vztahy. Rok 2020 byl rokem dvou nejtěžších karem, agresivity, závislostí, stabilit, jistot a především prověrkou nás samotných i našich vztahů k sobě a druhým.
Pro mě osobně byl rokem potvrzení, že jsme se začali více projevovat takoví, jací opravdu jsme. A tím, že jsme byli hodně izolováni a uzavření více doma, měli jsme čas přemýšlet nejen o sobě samých, svých životech, partnerech, dětech, přátelích.
Prostě o všem, čím a kým jsme obklopováni a jestli to, co žijeme, je opravdu to, co chceme. Téma vztahů se hodně otevřelo. Rok 2021 v tom pokračoval a rok 2022 je docela mazec. Více o roku 2022 píšu ve svém článku čhttps://www.renataotysova.cz/tajemstvi-roku-2022/
Já osobně jsem se hodně utvrdila v tom, jak jsme začali nasazovat roušky, mnozí začali ztrácet zábrany. Shazovali masky klamu. Mnohdy jsme byli překvapeni z chování a reakcí nejen našich partnerů, ale i rodiny, přátel, okolí.
A větu
„TY JO, TO BYCH OD NĚJ, NÍ, NICH, NIKDY NEČEKALA“
vyslovilo mnoho z nás.
A proto jsou vztahy alfou -omegou našich životů, protože jsou nepředvídatelné, plné zvratů, nesplněných očekávání a mnohdy zklamání.
VŠE SE TOTIŽ VYVÍJÍ OD NÁS SAMOTNÝCH
Dá se říct, že podle toho jak se máme či nemáme rádi, věříme si, máme sebevědomí, vztah k okolí, věcem, majetku, penězům, zvířatům, přírodě, zdraví, prostě všemu, čím jsme obklopeni, se utváří náš život.
A mnohdy máme tolik smíšených pocitů, myšlenek a postřehů, když přemýšlíme nad životem, že máme pocit, jako bychom se v sobě už ani nevyznali.
Protože všechno, co v životě prožijeme se odvíjí právě od našeho postoje k sobě, partnerům, druhým a okolí. Hledáme odpovědi, řešení a přitom všechny informace máme vepsány ve svém jedinečném
DATU NAROZENÍ
Datum našeho narození nám prozradí vše o nás nejen samotných, ale i o našich životních cestách, předpokladech, nadání, problémech, překážkách a také o našich partnerských vztazích a nejen o nich.
Tak například.
Pokud vaše datum narození obsahuje více dvojek, patříte k lidem, kteří se více zajímají o druhé o jejich, starosti, problémy, potřeby, snaží se pomáhat a vyhovět druhým a tím sebe, plány a sny vědomě i nevědomě odsouvají na vedlejší kolej, jelikož jim už nezbývá čas a energie.
Mnohdy to dělají s vědomím, že je ti druzí budou mít více rádi, vážit si jejich loajality, pomoci a často doufají, že se k nim bude jejich okolí chovat stejně. Svým způsobem jsou závislí na druhých mnohdy na někom nebo něčem. O to víc bolestivější je pak jejich zklamání, když tomu tak není. Přemýšlejí, kde udělali chybu a často o sobě začnou pochybovat, trápí se mnohdy tak, že může dojít až k psychickým problémům.
Jinak to mají lidé, kteří ve svém datu narození mají více 1, ne že by ti druzí pro ně nebyli důležití, ale v prvé řadě myslí sami na sebe, svůj prospěch, úspěch, své peníze, výhody, své radosti .
Moc se netrápí pocity a potřeby druhých, ale když se začne ztenčovat jejich okruh přátel, nebo je opustí partner, tak mnohdy nechápou, proč je tomu tak. Nehledají chyby u sebe. Často totiž nepochopí, co ti druzí vlastně po nich chtěli.
A protože všichni lidé, co projdou našim životem jsou našimi učiteli (mají nám něco ukázat, my něco pochopit a změnit ) tvoří tito lidé pár.
Partnerské vztahy a především ty karmické jsou nejčastějším a nejcitlivějším problémem. Protože pokud vy sami jste zatížení karmou, vždycky potkáte karmického partnera. Takhle to totiž funguje. Musím přiznat , že 99,9 % jsou ženy, které mě osloví, snaží se situaci nějak řešit, dopátrat se důvodu, příčiny.
Mají pocit že žijí s cizím člověkem, ale především jsou vyčerpané a psychicky unavené.
Všichni to víme, když jsme zamilovaní, tak máme růžové brýle, létáme na obláčku, vidíme jen to co chceme a věříme, že už to tak zůstane !!!!!!!!
Ale po týdnech, měsících, letech zjistíme, že toho druhého mnohdy NEZNÁME. Jsme nešťastní. Nevíme co dál, jak se správné rozhodnout, bojíme se něco změnit, abychom neudělali chybu.
Brzdí nás obavy a strachy.
A tak čekáme, že se něco stane nebo, že se to vyřeší nějak samo. Bohužel mnohdy zůstane pouze u očekávání. Většina mých klientů, s kterými jsme řešili jejich partnerské vztahy a rozhodli se je konečně řešit, většinou litovali jen jedné věci .
A to, že strach i obavy je brzdily a ztratili čas.
Neznamená to, že hned musíme řešit situaci rozchodem. Já vždycky říkám, že odcházet se má ze vztahu tehdy, kdy má člověk vnitřní pocit, že zkusil vše, co bylo v jeho silách a možnostech.
Proto, když mě někdo požádá o pomoc tak v prvé řadě udělám rozbor data narození obou partnerů. Ten totiž ukáže, jak jste na tom v tomto partnerském vztahu . Pokud máte SPOLEČNOU ŽIVOTNÍ CESTU neboli rovinu, chtějí oba partneři , řešení se vždy dá najít.
Ale pokud tam žádná společná cesta není, kompromis dělá pouze jeden z partnerů, tak je to velmi složitý, komplikovaný a především únavný vztah.
Ještě bych chtěla zmínit jednu složitou vztahovou oblast a to rodiče a děti.
I toto téma, je velmi choulostivé a především bolestné. Protože ať chceme nebo ne, chování našich rodičů velmi ovlivnilo náš život a my udělali nebo děláme to stejné. ( předávání karmy) .
Já tvrdím, že naše děti jsou těmi nejtvrdšími kritiky. Vím to z vlastní zkušenosti . Sama jsem kritizovala své rodiče, jejich rozhodnutí, která se mi vůbec nelíbila. Spoustu věcí jsem viděla jinak. Mnohdy jsem si připadala nepochopená, ukřivděná a byla velmi kritická. Nechápala některá jejich rozhodnutí, nebo postoj k situacím.
Říkala jsem si, že JÁ budu dělat vše jinak, lépe, bez chyb. A přesto, že jsem byla přesvědčená, že to dělám jinak a z mého pohledu lépe, tak mé děti také mnohdy nepochopili má rozhodnutí.
Ano, určitě jsem udělala spoustu chyb, mnohé neúmyslně, ale v daných situacích a chvílích jsem se rozhodovala tak, jak jsem nejlíp uměla, cítila a situace mi to dovolovala.
A tak mi až s odstupem času, určitými životními zkušenosti a kopanci došlo, že věci které vypadaly nějak, (myslím v životě rodičů) mohli být úplně jinak a že ani JÁ a vlastně nikdo nemá právo soudit rozhodnutí druhých.
Pochopila jsem, že neexistuje dokonalý rodič, ani žádná příručka
„ Jak být dokonalým rodičem “
Především to, že nemám právo nikoho kritizovat, soudit, protože jsem nebyla v danou chvíli na jeho místě a v jeho situaci.
A proto jsou vztahy tak těžké.
Měli bychom se oprostit od toho posuzovat a kritizovat druhé.
Zaměřit se na své životy, starosti, překážky.
Protože pokud bude náš osobní život v rovnováze, tak i my budeme více tolerantní
a budeme mít více pochopení pro druhé.
Více najdeš tady
.
https://www.renataotysova.cz/ebook-zdarma/
STÁHNĚTE SI e-book ZDARMA
Moc zajímavý článek 🙂